Pokládka dlažby z cihel

Příprava podloží

Pečlivá příprava podloží je důležitá, protože právě podloží "zahajuje" navržený profil dlažby. Musí se rozkládat až na okraj dlážděné oblasti, tj. zahrnovat omezení okraje. Materiál, který tvoří měkká místa, musí být odstraněn a nahrazen řádně zhutněným materiálem.

V místech, kde je to zapotřebí, musí být zajištěna drenáž a zároveň se musí připravit podloží tj. před stavbou podkladu. Pokud podloží není opatřeno přirozenou drenáží, např. je tvořeno jílem nebo silitem, musí se vytvořit podložní drenáž. Podložní drén se musí položit v nejnižších místech pod úroveň podkladní vrstvy a musí být tvořen perforovanými trubkami nebo trubkami s otevřenými spárami, obalenými vhodným filtračním plátnem (geotextilií). Příkop se pak zasype tříděným přirozeným drenážním materiálem.

Nakonec se upraví výška zemního podloží, načisto se vyrovná a zhutní. Musí se ponechat v čistém stavu, bez bláta a kalu.

Krajiny dlážděných ploch

Okraje všech cihlových dlážděných ploch musí být nutně opatřeny pevnými zábranami. Ty musí být schopné odolat přejezdu vozidel tam, kde tato možnost existuje. Okrajové zábrany mohou již existovat ve formě zdí, základů nebo betonových krajin. Lze je vytvořit pomocí standardní dlažby, ale doporučuje se použít dlažební armatury Ibstock, které byly zkonstruované speciálně pro tento účel. Armatury se ukládají na maltu navrstvenou na betonové lože.

Zadní strana krajiny se musí obetonovat, aby se zabránilo bočnímu pohybu. Je nutné dát pozor nato, aby se neobetonovala krajina vpředu tj. v oblasti dlažby. Toto čelo musí vést vertikálně dolů až k nejnižšímu bodu ložní vrstvy. Před jakýmkoli vibračním zhutňováním dlažby musí být veškerý beton řádně vytvrzen. V případě dlouhých krajin je nutno umístit dilatační spáry přibližně každých šest metrů.

Stavba podkladu

Podklad je konstruován z jakéhokoli následujícího materiálu, jak je popsáno ve Specifikaci Ministerstva dopravy pro silniční a mostní díla (1976).

• Granulový podkladový materiál
• Směs zeminy a cementu
• Granulový materiál s cementovým pojivem
• Hubený míchaný beton

Podkladní plochy by měly být upraveny tak, aby se zabránilo posunu ložního písku dolů. V oblastech, kde se toho nedosáhlo, bude nutné "zaslepit" povrch přednostně pomocí křemičitého prachu.

Jestliže je v dané oblasti vysoká hladina spodní vody, je případně nutné přijmout opatření, aby se zabránilo hladině spodní vody stoupnout až do výše 600 mm od povrchu dlažby. Toho se obvykle dosáhne adekvátním zařazením podpovrchové drenáže. Jestliže je podloží choulostivé na mráz, musí podklad poskytnout ochranu použitím tloušťky alespoň 450 mm. Konečné zhutnění pokladu musí být v souladu s doporučeními Specifikace Ministerstva dopravy pro silniční a mostní díla (1976).

Ložní vrstva

Písek ložní vrstvy pro jakýkoli jeden kontrakt by se měl vždy odebírat pouze z jednoho zdroje, aby se zaručila stejná kvalita. V případech, kdy je písek skladován na staveništi, je nutné jej ohradit plechem. To zabrání nasycení a také udrží rovnoměrnější obsah vlhkosti v písku, což je důležité pro ložní vrstvu. Obvykle se ložní písek nazývá ostrý betonový písek a platí směrná hodnota, že jedna tuna by měla být adekvátní pro čtrnáct čtverečních metrů dlažby při zhutněné tloušťce 35 mm.

Doporučuje se, aby na staveništi byly k dispozici hladicí prkna nebo kolejnice a aby písek ložní vrstvy položen, uhlazen a náležitě zhutněn. Konečná tloušťka zhutněné ložní vrstvy by měla mít minimálně 50 mm. To závisí na dosažené přesnosti při stavbě podkladového profilu. Tloušťka nezhutněného požadovaného profilu písku v ložní vrstvě pro dosažení dohotoveného profilu plochy po zhutnění musí být stanovena pokusy a podle chyby na začátku činnosti. Zhutnění se provádí deskovým vibrátorem.

Po začátečním zhutnění se položí další vrstva písku s hloubkou přibližně 10 mm a uhladí se tak, aby vytvořila kyprý povrch, na který lze uložit hliněnou dlažbu. Rozloha předem připravované ložní vrstvy dlažby je obvykle až 40 m2 v závislosti na velikosti zakázky.

Pokládání hliněné dlažby

Pokládání dlažby musí začínat od rovné počáteční krajiny nebo měřicího motouzu. Vodicí motouzy musí být srovnány v úhlu 90° a musí být rozmístěny v pravidelných intervalech za účelem kontroly práce.

Hliněná dlažba s výztužným žebrem musí být položeny ručně těsně se dvěma žebry na dlouhé straně dlažby směrem od dlažby nebo napravo od vrstvy dlažby. Potom lze vytvořit požadovaný vzorek zámku. Pokud se zjistí odchylka od vzorku, musí se dlažba srovnat tak, že se spáry postupně rozevřou až na max. 4 mm. Tento postup se obvykle nazývá vyrovnáváním mezer. Podávejte cihly k rozšiřování dlažby ze vzdálenosti alespoň jednoho metru od okraje.

Před položením dlažby se nesmí narušit ložní vrstva písku. Obvykle je dobré brát cihly ze tří a více balíků, aby se zabránilo případnému seřazení různých barevných odstínů do pásů. Nová dlažba by se postupně měla kontrolovat šňůrou v pravých úhlech. Zpočátku se musí pokládat pouze celé dlažby a potom se pokládají speciálně nařezané cihly pro vyplnění okrajů nové dlažby.

Cihly lze snadno řezat pomocí kladiva a sekáče nebo pomocí rovnoběžných nůžek. Přesnější a uspokojivější řez lze dosáhnout pomocí ruční kotoučové řezačky nebo u velkých zakázek pomocí výkonné pily namontované na lavici. Úkos na řezané hraně lze pak vytvořit pomocí brusky.

V praxi se osvědčilo, když vyplňovací kusy nepřesahovaly celkově jednu třetinu velikosti dlažby. Toho lze dosáhnout pomocí polovičních nebo tříčtvrtinových kusů u okraje, kterými se mírně upraví i vzor vazby.

Výplň spáry a zhutnění dlažby

Než je možné začít se zhutněním, rozhrne se kartáčem do spár jemný spárový písek. Jestliže je písek mokrý, musí se rozhrnout a umožnit, aby vyschl a mohl dobře proniknout do spár. Potom se může přebytečný písek z povrchu odhrnou kartáčem, aby se zamezilo zbytečnému opotřebení dlažby během zhutňování.

Zhutňovacím deskovým vibrátorem s namontovanou pryžovou deskou se pak přejede zhutní povrch, při čemž se nesmí zhutňovat ve vzdálenosti kratší než jeden metr od kraje, u něhož nejsou opatřeny zábrany. Vibrátorem se přejede dvakrát nebo třikrát a poté se rozestře větší množství spárového písku na dlažbu, zakartáčuje se, pak se provede další zhutnění, dokud nejsou spáry plné.

Po konečném zhutnění se rozprostře 1-2 mm písku po dlážděné ploše, aby se zlepšilo utěsnění spár a vyplnily se veškerá případně vzniklá prázdná místa. Nepoužívejte písek, který by vytvořil na dlažbě skvrny. Jakékoli problémy tohoto druhu lze zjistit tak, že se na nějaké pěšině rozprostře písek a nechá se uschnout. Spáry je nutno občas po položení zkontrolovat a v případě nutnosti vyplnit.

Drenáž

Pro chodníky, které jsou postavené pomocí hliněných cihel Ibstock je doporučený minimální boční spád 1:40 a axiální spád 1:100. Minimální boční spád 1:60 je přípustný pro chodníky používané pouze chodci, kde není rychlý odvod dešťových vod tak kritický.

Dlážděná oblast se za určitou dobu stane vodotěsnou, když dojde k ucpání spár mezi jednotlivými cihlami nerostnými usazeninami. Doba, než dojde k vytvoření tohoto "přirozeného" těsnění může trvat různě dlouho. Z počátku jsou spáry volně propustné a proto je důležité, aby veškerá voda, která pronikne povrchem, mohla odtéci skrze jednotlivé skladební vrstvy stavby, v niž je podklad vozovky.

Vzory vazby

Hliněná dlažba Ibstock má poměr délky k šířce 2:1, tj. 200 mm x 100 mm. To umožňuje, aby bylo možné použít v zámkové cihlové dlažbě jakýkoli běžně používaný zámkový vzor.

Vzor vazby a jeho směr mají velký vliv na vzhled dlážděné oblasti. Je tudíž důležité v konstrukčním stádiu projektu zvažovat vzory vazby. Druh vazby se také musí volit podle pevnosti. Jestliže bude dlážděná oblast vystavená těžkému provozu vozidel, doporučuje se šípový vzor vazby. Šípový vzor zajišťuje dobrou vazbu a odolává tečení způsobenému brždění nebo provozu v jednom proudu. Obvykle se pokládá pod úhlem 45° nebo 90° vůči krajině. Ibstock dodává účelově vyrobené zahajovací šípové dlažební cihly 45° nebo již půlené cihly, poněvadž na staveništi často není možné provést úkos na hraně řezu. Šípový vzor se nejlépe osvědčí na dostatečně velkých plochách, které umožní jeho dobrou viditelnost. Šípový vzor by se ale neměl používat pro úzké cesty, ale často zase padl názor, že tento druh vazby učiní dlážděnou oblast opticky větší, než ve skutečnosti je.

Běhounovou vazbu lze používat pro oblasti, které slouží pouze pro pěší a pro domácí příjezdové cesty. Tato vazba vy se neměla používat v konstrukčním návrhu užívajícím malé poloměry z důvodu případných potíží s udržením vazby a dále tam, kde se nesmí použít velké klínové spáry. Běhounová vazba bude často příjemnější na pohled, když bude probíhat v pravých úhlech k hlavnímu směru dlážděné oblasti. Při dláždění až ke krajině jako je např. sousední budova nebo zídka, je vhodnější použít jednoduchou nebo dvojitou řadu běhounové vazby a umožnit tak přesnější označení a uříznutí výplňových kusů. Tímto postupem se omezí nutnost pokládat malé kusy až ke krajině.

Kromě běhounové vazby zesiluje přímé vedení také šachovnicový vzor a tudíž je nutno často provádět při pokládání kontrolu pomocí šňůry, aby se zamezilo případným nerovnostem. Tento vzor vazby se doporučuje pouze pro lehké použití.